Historie obce

Záznam z kroniky obce

První písemná zmínka se váže ke vsi Branišovu (Branissow) a nachází se na listině papeže Honoria III. z roku 1226. Ves Ústí (Vzthie) vyrostla na místě stříbrných dolů někdy kolem poloviny 13. století a objevuje se v písemných pramenech poprvé v roce 1257. V první polovině 14. století je uváděna dvojím názvem, Usti nebo Hermansflek. Obě vsi byly v majetku želivského kláštera až do roku 1468, kdy připadly významnému českému rodu Trčků z Lípy.

Plebánie branišovská se připomíná poprvé v roce 1350. Farní kostel sv. Václava v Branišově pak v roce 1384. Tehdy měl vlastního faráře a rozsáhlou koláturu s mnoha okolními obcemi.

V roce 1747 byla při faře zřízena jednotřídní škola a o dva roky později započala barokní přestavba kostela podle návrhu významného stavitele Anselma Martina Luraga ukončená slavnostním svěcením dne 20. září 1751. Došlo i na výstavbu nové farní budovy (1768 - 1770) podle plánů dalšího významného stavitele Jana Josefa Prachnera. V roce 1770 byla v Ústí na návsi vystavěna nevelká zděná kaplička se zvoničkou a v témže roce provedeno první číslování domů. Topographie des Königreichs Bömen uvádí v Ústí 48 a v Branišově 10 osedlých. Školu

v Branišově navštěvovalo v závěru 18. století 115 dětí. Sama školní budova byla na počátku 20. století nejstarší školní budovou v okrese Humpolec. Dodnes se dochovala Pamětní kniha školy Branišov z roku 1819 popisující události od roku 1747. Po 215 letech byla dne 30. června 1962 jednotřídní národní škola v Branišově zrušena. V roce 1601 zakoupil panství Větrný Jeníkov, jehož součástí byly i vsi Ústí a Branišov, rytíř Matyáš Stubík z Königsteina. Od té doby se majitelé velmi rychle střídali. Posledním byl hrabě Moric Rumerskirch. V roce 1881 bylo panství prodáno v exekuční dražbě Liberecké spořitelně za 610 tis. zlatých. V Ústí žilo v té době 501 obyvatel v 65 domech a v Branišově 185 obyvatel ve 30 domech. Sčítání lidu v roce 1921 uvádí v obci Ústí 466 obyvatel v 72 domech a v osadě Branišov 165 obyvatel v 47 domech. Plocha obou katastrů činila 915 ha. Školu v Branišově navštěvovalo 122 žáků. Komise ministerstva vnitra rozhodla k datu 15. února 1920 o změně dosavadního názvu obce Oustí na Ústí.

NĚCO O BRANIŠOVSKÉ ŠKOLE

Branišovská škola vznikla v roce 1747 jako škola zdejší od ředitelství Vlašského hospitálu v Praze, byla nazvána „ŠKOLA  FARNÍ“. První školní budova  byla z větší části ze dřeva, měla školní světnici střední velikosti, malou komůrku s okénkem, kuchyň a malou předsíň. V této budově vyučovali podle  hodnověrných pamětníků dva učitelé. Ke škole patřila také zahrada. Druhá školní budova byla vystavena z kamene a z části z cihel tam kde se nachází nynější  škola. V přízemí měla jednu prostornou místnost, která sloužila jako světnice a byt učitele. V prvním patře pak byly dvě prostorné třídy a vedle malý kabinet. Do školy docházeli žáci z Branišova, Ústí, Krasoňova, Kalhova, Šimanova, Dudína, osad Hejště a Buková. Koncem školního roku v červnu 1962 se škola v Branišově ruší a všechny děti školou povinné od 1. září 1962 začínají dojíždět do „Základní devítileté školy“ do Větrného Jeníkova.

KOSTEL V BRANIŠOVĚ

Stavba kostela byla zahájena roku 1749, dostaven a vysvěcen  svatému Václavu byl dne 28. září 1751. Dne 15. května 1827 mezi 5 a 6 hodinou ranní v bouři do věže uhodil blesk. Oheň zachvátil celou střechu, varhany a oltář. Zvony ve věži se žárem roztavily.Následně  byla postavena nová střecha odlišná od původní, pokryta  šindelem. Nové zvony byly do věže zavěšeny dne 17. 11. 1834  a v tento den také vysvěceny. Větší zvon „Václav“ a menší „Michael“. Během 1. světové války byly zvony shozeny z věže. Po  skončení války při příležitosti biřmování vysvěceny nové zvony opět se stejnými jmény. Během 2. světové války byl z věže vzat větší zvon „Václav“ a do dnešních dnů je ve věži pouze jeden menší zvon „Michael“.